Svezli jsme se na sněžném skútru a čtyřkolce se sněžnými pásy od Polarisu

Jezdit po silnici je sice hezké, ale my jsme se v minulém týdnu vydali mimo ni. Nejezdili jsme tam ale po dvou kolech, nýbrž po čtyřech a také po lyžinách a pásu. Vyzkoušeli jsme si totiž čtyřkolku se sněžnými pásy a sněžný skútr Polaris.

Polaris nabízí spoustu rozličných off-road modelů od těch s volanty až po ta s řidítky, kterých je ale v nabídce vážně hodně. My jsme se v Krkonoších posadili za dvojici z nich. Tou první byla čtyřkolka Polaris SPORTSMAN XP 1000, která byla vybavena sněžnými pásy z originálního příslušenství, a tím druhým byl nejoblíbenější „pracovní“ sněžný skútr z nabídky americké značky Polaris TITAN ADVENTURE 155. Vyzkoušeli jsme ale také jízdu ve čtyřkolce Side-by-Side Polaris General 1000 EPS se sněžnými pásy. O tom si můžete přečíst ZDE. I to byla velká zábava!

Čtyřkolka s pásy projede všude

První volba padla na čtyřkolku, klasické ATV, jenže místo kol tu byly pásy. Provést takovou výměnu je prý jednoduché. Nejsložitější je vůbec první nasazení poté, co vybalíte pásy z krabice. Důvod je jednoduchý. Je totiž potřeba nastavit dorazy pro maximální rejdy a několik dalších maličkostí tak, aby pásy i samotná čtyřkolka přežily ježdění beze škod. Jakékoliv další nasazování už je relativně jednoduché, protože jde o výměnný kus za kus s koly. Navíc je tu právě jen destička na nastavení dorazů (tu ale s pásy sundávat nemusíte a může tam být i s koly, ničemu překážet nebude) a jeden šroub oproti kolům navíc. Výměna podle mechanika, který byl při prezentaci také, zabere pak přibližně hodinu a čtvrt, takže lze mít zimní a letní verzi čtyřkolky.

A pásy jsou na zasněženém paraglidingovém letišti, kde jsme jezdili, nutností. Čtyřkolka bez pásů na terénních pneumatikách totiž okamžitě zapadla. Ono se ale není čemu divit, protože když jsem ze čtyřkolky slezl a šlápl jsem na zem, propadl jsem se až po kolena do sněhu. S pásy ale čtyřkolka ležela nahoře na sněhu a to jak při jízdě, tak i když zastavila.

Bylo zábavné s ní jezdit a to hlavně v hlubokém čerstvém prašanu, který při jízdě od pásů lítal všude kolem. Čtyřkolku to ale nijak nezpomalilo, stále se drala s naprostou jistotou vpřed. Zpomalil ji pouze omezovač rychlosti, který byl nastaven na 40 km/h, což byla – vzhledem k zábavnosti a i jistotě jízdy – velká škoda. I tak ale znamenala jízda s pásy velkou zábavu.

Jezdili jsme na ATV Polaris SPORTSMAN XP 1000, což je univerzální terénní čtyřkolka ve dvoumístné verzi. Poháněl ji čtyřtaktním dvouválcový motor s objemu 952 ccm s výkonem 92 koní.

Jízda na skútru není lehká

Jízda na čtyřkolce vlastně není nijak složitá, ani náročná, ale jízda na skútrů je pravý opak. A to hned z několika důvodů. Kromě toho, že podle zástupce značky Polaris není úplně jednoduché na něm na tomto nerovném povrchu letiště jet, tak je taky složitější na něm zatáčet. Speciálně pro začátečníka, jako jsem já, který na podobném stroji nikdy neseděl. Posadit se a nastartovat je brnkačka, ale teprve pak to začne.

Dobré je, že mám ruce v teple, protože tenhle skútr, kterým je Polaris TITAN ADVENTURE 155, má i vyhřívané rukojeti ve dvou stupních. V tom vyšším mě dokonce po chvíli vážně ruce pálily a musel jsem přepnout na nižší stupeň. Stejně jako u předchozí čtyřkolky se plynový pedál ovládá páčkou na pravém řidítku a převodovka je variátorová.

Rozjet se je tedy jednoduché, jen je potřeba na to jít s citem. Jakkoliv se to nemusí zdát, při výraznějším přidání plynu se skútr staví „na zadní“. Jet s ním rovně vlastně ani pro začátečníka není takový problém, ale horší je zatočit. Jakmile totiž nejsou přední lyžiny zatížené, můžete řidítky otáčet jak chcete,ale pojedete pořád rovně. Zadní pás vás přetlačí. Aby skútr zatočil, bude třeba na něj jít jako na lyžích a pracovat s hmotností. Navíc je třeba zatáčet pod (třeba jen lehkým) plynem.

Přišlo mi, že doprava se mi zatáčelo lépe a jistěji, než doleva. A to byl docela problém, vzhledem k tomu, že jezdilo proti směru hodinových ručiček… 😀 Když jsem pak dojel zpět do depa, zjistil jsem, že to ale nebyl jen pocit. Začátečníkům se prý opravdu doleva zatáčí hůř, a to hlavně proto, že je třeba neustále přidávat pravou rukou plyn, takže ji vlastně tlačí zpět proti zatáčce a není tak možné si tolik pomoci vlastní hmotností. Při zatáčení doprava intuitivně tělo se změnou těžiště pomáhá lépe, protože může s levou rukou lépe pracovat.

I když jsem na skútru jezdil jen pár minut, rozhodně mi dal zabrat mnohem víc než čtyřkolka, na které jsem se svezl několikrát a celkově déle. Na skútru to ale nebyla taková zábava, protože jsem ho neuměl ovládat. Věřím však tomu, že kdybych měl kvalitnější podklad a víc času, užil bych si více legrace právě na sněžném skútru. Jeho dvoutaktní motor s objemem 795 ccm byl lačný po otáčkách a ačkoliv prý nejde o nijak výkonný skútr, jeho dynamika je pro subjektivně rozhodně působivá.