Test Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports DCT: Splněný sen

Nastal den, kdy si mám vyzvednout na testování Hondu CRF1000 Africa Twin AdventureSports. Od rána se těším jako malé dítě na bonbón, ani dospat jsem nemohl. Africa Twin je můj sen už od dětství, kdy mě na ní vozil kamarád na závodech a tenkrát jsem se do ní zamiloval. Přijíždím do Vrbovky a vidím tu krásku v trikolor barvě za výlohou, oči mi svítí jako žárovky a jdu si pro ní. Vyřizujeme papíry, prodejce mi motorku přistaví před salon a probíhá instruktáž. Na první větu asi jen tak nezapomenu: „Nelekejte se, už párkrát ležela a je na ní nový předek, protože se jeden pán někam nevešel.“ Koukám jako blázen a je mi té krásky úplně líto. Když vidím, jak je motorka vysoká, hned využívám možnosti snížení sedla na nejnižší pozici a i přesto mám jen špičky na zemí, a to měřím 178 cm.

Zkoumáme palubní počítač, kde jsou zobrazené jízdní režimy, zařazený kvalt, hodnota motorové brzdy, hodnota síly motoru, kontrola trakce, ABS, venkovní teplota, spotřeba, ujetá vzdálenost, hodiny, stav paliva v nádrži, otáčkoměr, venkovní teplota a teplota motoru. Na levém řidítku je místo spojky páka ruční brzdy na zadní kolo, která je ale od řidítka hodně daleko. To aby nelákala k nechtěnému zmačknutí při jízdě. Najít tu lze také ovládání manuálního řazení převodovky, tlačítko vypínání trakce, přepínač dálkových světel, klakson, tlačítko pro vyhřívání gripů, přepínač blinkrů a ovladač pro palubní počítač. Pravé řidítko obsahuje ovladač pro varovné blinkry, startování a volič automatické převodovky s možností přepnutí na sport, manuál nebo neutrál. Kolem digitálního panelu jsou tlačítka pro vypnutí ABS na zadní kolo, aktivaci přídavných LED světel a jízdního režimu Gravel.

Vypadá to, že už vše vím a chystám se odjet, když mi prodejce říká: „Jó a ten automat, víte jak se ovládá?“ Na pána koukám jako bulhar do mlátičky a vlastně si až teprve teď uvědomuju to, že tohle je automat. Vlastně mi to na první pohled vůbec nic nenapovědělo. Přichází mírné zklamání. Ale což, uvidíme, co to umí. Nastala tedy ještě instruktáž ohledně ovládání automatu. Po předání veškerých informací, vyrážím domů.

První rozjetí mi hned napovídá, že už asi vím, proč má motorka nový předek. Automat nefunguje jako v autě, takže po uvolnění brzdy se nerozjede. Rozjíždí se pouze na základě přidání plynu, ale to tak přesně, že stačí opravdu jen lehce plynem pootočit a motorka se pohne. Režim „automat“ řadí tak, aby měla motorka co nejnižší spotřebu paliva, takže tam hází jeden kvalt za druhým v co nejnižších otáčkách. Režim Sport reaguje rychleji na plyn a řadí ve vyšších otáčkách. Nejvíce mě zaujal režim manual. Převodovka opravdu nezařadí dokud nedá pokyn řidič buď elektronickou nožní řadicí pákou nebo ovladačem (+) nebo (–) na levém řidítku. Převodovka na tyto pokyny reaguje okamžitě a při podřazování dává krásně meziplyn.

Posez je velice příjemný, nehrozí přílišné pokrčení nohou a jelikož má Advanture Sports větší nádrž, měl jsem skvělé pocity při jízdě. Větší nádrž mi totiž vrněla do nohou, navíc jsem měl kolena od sebe a tím i lepší stabilitu při jízdě. Africa na sebe strhává nejeden pohled kolemjdoucích. Ať už je to tím, že je fakt velká, anebo pro ten krásný zvuk dvouválce. Vše završuje LED osvětlení snad všude, kde se dá, a to i v přídavných světlometech na předním rámu, které bravurně pomáhají při nočních výletech. Přesto, že jsem seděl tak vysoko a měl pod sebou takového obra, ve městě i mimo něj se na africe luxusně manévruje. Tam, kam řidič chce, tam motorka jede. Na automat jsem si nakonec také rychle zvykl, sice jsem jezdil z 90 % na manuální režim, ale i tak občas nastal okamžik, kdy mi spojka opravdu chyběla.

Městského provozu už jsem si užil až až, takže jsem vzal Africu Twin tam, kde kam patří. Tam, kde se cítí jako doma. Do terénu. Přijíždím do brdských lesů, stoupám si do stupaček, převodovka samozřejmě putuje hned do manuálního režimu, vypínám kontrolu trakce a ABS na zadní kolo a… Teď začíná ta pravá legrace! Je sice pravda, že na motorce jsou obuté silniční pneumatiky, takže nehrozí žádná velká divočina po lesních cestách, ale i tak mě Africa Twin překvapuje opravdu příjemně. Šplhám do kopce po lesní kamenité cestě, která byla ještě před letošním velkým letním suchem korytem potoka. Sem tam mě klepne do krytu pod motorem nějaký kamínek, ale motorka to zvládá levou zadní. Přijíždím do části lesa, kde je kamení ve stráních a pod sebou mám takového bujného oře, který řechtá blahem. To je pro mě, jakožto aktivního trialistu, splněný sen a do žil se mi valí adrenalin.

Jdu na to, a jen si tak říkám, že mě snad motorka nenakope a nevyválím se. Kdyby se to stalo, tak je to špatný. To snad bude na jeřáb, protože je to fakt těžká motorka. Po stráních i přes kameny se projíždím s úplnou lehkostí, akorát tady o to víc pociťuji absenci spojky. Několikrát by se hodila, aby se přes ní „dalo vrknout na zadní kolo“ a dalo se z kamenu odjet s jistotou, že si neodřu spodek. Na druhou stranu mě převodovka ale i překvapila a to tím, jak dokáže reagovat na plyn. Jen párkrát se mi totiž stalo, že jsem prohrábl zadní kolo a jen jednou jsem se zahrabal. V lese jsem se vyřádil skoro do padnutí a jedu zpět domů a tentokráte řadím automat a odpočívám.

Začalo se už trochu stmívat a konečně se ukazuje kvalita LED osvětlení. Přijde mi, že ani nejedu na motorce, ale spíš v autě. Potkávací světla jsou famózní, když se k nim ještě zapnou přídavné LED světlomety na rámu, vidí člověk snad i za roh. Dálková světla ani nepotřebuji, ale stejně jsem je vyzkoušel a je štěstí, že nejel nikdo proti, protože bych ho určitě nepříjemně oslnil. Tak dobře tahle motorka svítí. Radost cestovat přes den, natož za tmy.

Co říci závěrem? Spojka je asi jediná věc, kterou jsem na testované Hondě CRF1000L Africa Twin Adventure Sports DCT postrádal. Na druhé straně to ale bylo v terénu. Při normálním ježdění je automat naopak občas vítaným pomocníkem. Když řidič chce, párkrát si zařadí manuálně a pak má zase pohodlíčko a může se plně věnovat okolní přírodě. Na téhle mašině se skvěle sedí, výborně se s ní manévruje, rychlost 150 km/h je tam jako nic. Je to prostě parádní stroj, který pro mě zatím nemá tu správnou konkurenci!

Motor

Kola

Rozměry a hmotnost

Převodovka

Přístroje a elektronika