Test Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports (2019)

Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports má výhodu i nevýhodu v jednom. Jedná se vlastně o „analogovou“ motorku, která nastupuje proti mnohé „digitální“ konkurenci. Po týdnu ježdění na BMW R 1250 GS Adventure, kde byla opravdu velká spousta elektronických funkcí a možností nastavení, má Honda jen klasické tlačítko, které zůstane zamačknuté, a černobílý displej. Vše má ale něco do sebe a to se vám pokusím teď popsat.

Příjíždím pro motorku a ta už venku stojí. Je v barvě Digital Silver Metallic a vypadá skvěle. V e-mailu předem jsem dostal info, že bude „v plné polní“ i s kufry, které ovšem nikde nevidím. Alespoň si člověk dovolí se rychleji proplétat případnou kolonou. Po příchodu na showroom vyřizujeme papíry a nakonec jako bonus k podpisu dostávám i slibované kufry. Ty navíc uvnitř ukrývají i stylové vyjímatelné Honda brašny. Konečně můžu jít k motorce a seznámit se. Loni jsem testoval Africu Twin s DCT převodovkou a teď je to manuál.

Test Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports DCT: Splněný sen

Po otočení klíčku přichází jedno malé zklamání, monochromatický displej je opravdu škoda, ale což, Honda umí jiné věci, než LCD displej s tisíci barev a nejjemnějším zobrazením. Na displeji je možné sledovat hodnoty jako: jízdní režimy, otáčkoměr, tachometr, palivoměr, zařazený rychlostní stupeň, venkovní teplotu, ABS, kontrolu trakce HSTC, celkové a denní počítadlo kilometrů a hodiny. 

Výhodou Hondy je, že se rovnou rozsvěcují potkávací LED světla. Jediná škoda, že Africa Twin není vybavena denním svícením, protože ve světle by se krásně vyjímalo podél potkávací a dálkové paraboly. Na levém heftu nalezneme přepínače blikačů, tlumených a dálkových světel, klakson, spínač varovných světel a kontroly trakce a nakonec ovladače pro pohyb v menu. Kolébkový ovladač se používá pro změnu údajů a tlačítko MODE pro přeskakování řádků. To znamená, že si řidič přesně nastaví, jaké hodnoty chce zrovna na displeji vidět. Jako poslední je přímo na heftu i tlačítko pro vyhřívání gripů. Škoda, že po jejich aktivaci nesvítí na displeji nebo na samotném tlačítku nějaká kontrolka. Pravý heft nese jen tlačítko startéru a chcípák.

K dispozici jsou tři jízdní režimy. Základní TOUR, jenž využívá maximální nastavení výkonu a zajišťuje brzdění motorem ve středních otáčkách spojené s vysokou mírou zásahů systému volitelné kontroly točivého momentu Honda (HSTC). Režim URBAN, který používá nastavení středního výkonu se stejnými úrovněmi nastavení systémů volitelné kontroly točivého momentu Honda (HSTC) a brzdění motorem (EB) jako režim TOUR. A konečně USER umožňující jezdci nastavit a uložit si upřednostňovanou kombinaci úrovní výkonu, brzdění motorem a volitelné kontroly točivého momentu Honda (HSTC).

Motorku jsem si prohlédl, nastavil všechny prvky podle svého a vyrážím na cestu. Na manuálu se mi jede trošku líp než na Africe s DCT, ale je to spíše o tom, že jsem hodně zvyklý na spojku a rád si občas přes spojku vrknu na horizontu a přizvednu si předek. Díky instalovaným kufrům je trošku složitější se proplétat ucpanou Prahou, ještě když někteří řidiči naschvál najíždějí, aby je nemohl člověk na motorce v koloně objet. To ale nemění nic na tom, jakou motorka dopřává obratnost a manévrovatelnost mezi auty. A to navzdory své výšce i hmotnosti.

Jen co se kolona rozjela, mohl jsem přidat a tak se mohla začít naplno projevovat veškerá pozitiva této motorky. Motor má příjemný zátah a okamžitou reakci na plyn i na vyšší kvalt při nízkých otáčkách, nehrozí žádné dusivé projevy. Po pár kilometrech jsem musel zastavit a poupravit si výšku sedla. Seděl jsem nějak moc vysoko a díval jsem se kamionu skoro do kabiny. Z původních 920 mm jsem sedlo snížil na 900 mm. A bylo to hodně znát.

Na Africe se dá vyrazit i na hodně dlouhý výlet. Díky skvělým jízdním vlastnostem ubíhající kilometry ani nevnímáte. Po cca 250 km jsem dělal první zastávku a neměl jsem vůbec problém s bolestí zad nebo zadku. Sedlo je z příjemného materiálu a i posed je řešen dobře. Vyrazil jsem na cestu jak po okresních silnicích, tak i po dálnici, a díky vysokému plexi a příplatkovým bočním plexi „křidélkům“ na řidiče prakticky vůbec nefouká a nevznikají ani žádné turbulence, které řidiči rozhazují přilbu.

O ještě komfortnější řazení se staral quickshifter a s tímto pomocníkem řidič potřebuje spojku opravdu jen na rozjíždění. Jako bonbonek je tu při podřazování vždy meziplyn. O zastavení se stará dvoukanálový systém ABS s vypínatelnou funkcí pro zadní kolo. Ten se přesně dávkuje a reakce na páčku i pedál jsou okamžité bez jakéhokoliv zakusování. Podvozek je částečně nastavitelný a je velice komfortní. Plynule kopíruje silnici a ani jednou se mi nestalo, že cítil jakékoliv rázy průjezdu nerovností. A to ani v zatáčkách. Zvukový projev je na originální výfuk skvělý, když jsem vychytal dávkování plynu a jízdu tak dokázal pěkně střílet.

Každý kilometr jsem si na Hondě CRF1000L Africa Twin Adventure Sports opravdu užil a postupně jsem jí odpouštěl i ty nedostatky digitálních vychytávek. Jedna mě dokonce mile překvapila, a to systém rozblikání varovných světel při kritickém brzdění. Přišel jsem na to zcela náhodou a to, když jsem přejel odbočku a na poslední chvilku jsem dal plné brzdy a zvrhnul to tam. Najednou se to rozblikalo.

Je to jedna z těch motorek, se kterou se po těch několika testovacích dnech nechcete loučit. Kilometry hltá po desítkách a nedává to řidiči vůbec znát. Honda ji navíc aktuálně nabízí v akční nabídce za 339 900 Kč včetně DPH! A to je skvělá cena na to, co tahle motorka dokáže!

Technické údaje:

Motor

Kola

Rozměry a hmotnost

Převodovka

Přístroje a elektronika