Do 10. etapy jsem nastupoval s tím, že musím hlavně dojet. To se mi vcelku dařilo, dokonce jsem na jednom kontrolním bodu objížděl jezdce, kteří tam uvízli v dunách. Na osmdesátém prvním kilometru, v lehkých dunách, ale opravdu lehkých, mi najednou začal jít dým od motoru. Ovšem takovým způsobem, že jsem se lekl a pískem jsem začal hasit motorku. Odněkud musel téct olej! Motorku jsem nechal vychladnout a za pět set metrů to stejné, takže jsem musel zastavit nadobro,“ vypráví Lukáš.
„Přišel za mnou jeden místní člověk a nabízel mi pomoc. Tak jsem mu říkal, že bych hrozně rád, ale co tady uprostřed dun? A on, že doběhne pro pomoc a po hodině a půl opravdu dojel frajer s Hiluxem a začali jsme se domlouvat. Nejdřív teda začal na 400€. To sice bylo hezký, ale já věděl, že mám s sebou jen 150€. Tak mu říkám, že dobrý, ale že mám jenom stovku. Asi po dvaceti minutách smlouvání jsem vytáhl pas a nabídl mu těch 150€ s tím, že víc nemám, ať bere nebo nechá. Vlastně to byla jediná moje záchrana, protože do bivaku jsem musel s motorkou dojet nejpozději do startu prvního jezdce. Takže teď složíme motorku a Tomáš na ní začne hned pracovat. V každém případě jsem rád, protože skončit těsně před cílem by byla škoda,“ dodal Lukáš.
Lukášovi se podařilo včas dostat do dnešního bivaku a motorka je už v rukou jeho mechanika, takže by se zítra měl, byť s penalizací, postavit na start předposlední etapy, která už bude končit v Senegalu.
