Test Aprilia Dorsoduro 900: Neposedná a hravá uličnice

Ten týden pršelo. Pršelo docela často. Vrátil jsem zapůjčený stroj a šel se usušit. Byl to skútr s předním plexištítem a stejně to mému namočení nezabránilo. A to si mám teď jako další vyzvednout Aprilii Dorsoduro 900… Je to kráska, ale nemusí pršet, stačí, když kape, říká se. Nakonec v tom týdnu ale ani nekáplo. Příroda k nám byla milostivá a celou dobu našich společných jízd svítilo, ba přímo pálilo slunce.

Štíhlá, vysoká, agresivní, elegantního vzhledu s promyšleně zvýrazněnými prvky. Kapotáž je redukována na opravdu nezbytné minimum, stejně tak jako tu nenajdete nic, co není důležité pro sportovní výkony a maximální potěšení z jízdy. Rám a kryty hlav válců lakované červenou barvou jsou dalším sportovním prvkem výbavy. Dlouhé a ploché sedlo poskytuje za všech okolností nejefektivnější polohu za řídítky a ponechává velký prostor pro podélný pohyb. Záď, zvýrazněná dvojitým výfukovým potrubím, je jedním z nejreprezentativnějších estetických aspektů motocyklu. Umístění výfukového potrubí pod sedlem je působivé a líbivé, a zároveň netradiční řešení. Při jízdě se zahřeje a teplo se šíří kolem. Je asi hlavně věcí spolujezdce, zda ho výfuk příjemně zahřeje při špatném počasí nebo spíš bude trochu zlobit zejména v letních parnech, jaká panovala letos. Jako řidiči se mi fakt tohle řešení líbilo, ale teploučko okolo potvrzuji. I tak se na motorce sedí pohodlně. Rovná řídítka navíc dodávají nad tímto energickým strojem lepší pocit, jistotu a dostatečnou kontrolu.

O pohon se stará čtyřtaktní dvouválec s válci umístěnými do V, který dosahuje maxima točivého momentu ve vyšších otáčkách, kolem 6500 ot./min. Oba válce svírají úhel 90 stupňů, mají čtyři ventily na válec ovládané dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců a jsou chlazeny kapalinou. Součástí technické výbavy Dorsodura 900 je citlivé elektronické ovládání škrticích klapek „ride-by-wire“ s nastavitelnou charakteristikou motoru. Tento bezdrátový systém je kompletně integrován do rukojeti plynu a komunikuje s řídicí jednotkou. Umožňuje to ještě lepší řízení tvorby směsi paliva a vzduchu. Motor je vždy schopen poskytovat optimální točivý moment a nejlepší akceleraci pro plynulou jízdu bez skokových reakcí na přidání nebo ubrání plynu. Motor tak nevyžaduje jen zkušeného jezdce, skvěle si s ním poradí i nováček.

Sofistikované elektronické řízení dává možnost změny jízdního režimu. Ten lze kdykoli změnit, dokonce i za jízdy, jednoduchým stisknutím tlačítka pro spuštění motoru. Dvojí funkce startovacího tlačítka mi bohužel jaksi unikla a tak mi chvilku trvalo, než jsem se s tímto výdobytkem skamarádil a podle potřeby měnil režimy. Sport bylo moje oblíbené nastavení pro okamžitou a agresivní reakci na přidání plynu. Režim Touring jsem využil hlavně ve městě. Rain, který snižuje dostupný výkon na cca 70 koní naštěstí nebyl nutný a tak jsem ho jen pro pořádek na pár kilometrech vyzkoušel. Reakce motoru jsou v tomto režimu o něco vlažnější.

Řidič může sledovat veškeré údaje na digitálním panelu přístrojů s barevným 4,3palcovým TFT displejem. Ten zobrazuje otáčkoměr, rychloměr, ukazatel zařazeného převodového stupně, teplotu chladicí kapaliny, zvolenou charakteristiku motoru a hodiny. Na levé straně řídítek je umístěný dobře dostupný a ovladatelný přepínač MODE pro ovládání elektronických funkcí. Pomocí toho lze procházet nabídkami menu a sledovat ukazatel celkově ujetých kilometrů, MENU (pouze u stojícího motocyklu), denní záznam doby jízdy, nejvyšší rychlosti, průměrné rychlosti, průměrné spotřeby paliva, ujetých kilometrů, nebo okamžité spotřeby paliva či reálný dojezd. Citlivé elektronické řízení zahrnuje kromě již zmíněných funkcí ovládání také protiprokluzový systém a ABS a kontrolu trakce, kterou je možné nastavit ve třech stupních úrovně, anebo ji, stejně jako ABS zcela vypnout.

Při jízdě sedí motorka na silnici jako přibitá. Hlavní zásluhu na tom má podvozek, který poskytuje vyvážené nastavení, tuhou charakteristiku odpružení a jistotu i při extrémní jízdě. I ve městě přitom je motorka skvěle ovladatelná. Chování podvozku perfektně doplňuje brzdová soustava, a nebude to jen tím, že je odvozena od sportovních motocyklů. Přední brzdy spoléhají na radiální čtyřpístkové třmeny a dvojici ocelových plovoucích kotoučů s průměrem 320 mm, zadní brzdový kotouč o průměru 240 mm je svírán jednopístkovým třmenem. Přední i zadní část brzdové soustavy má pancéřové tlakové hadice brzdové soustavy, odvozené z letectví, které eliminují nežádoucí vlastnosti pryžových hadic.

Dokonalý požitek z jízdy díky technicky skvěle vybavené motorce mi však trošku nabourávala palivová nádrž. Tedy spíš její velikost nebo raději říkám nepochopitelná „nevelikost“. Věřte, nevěřte, ale do nádrže načepujete pouhých 12 litrů benzínu. Při spotřebě mezi 5,5 až 6 litry na 100 kilometrů si nikdo nemůže dovolit jet někam daleko od civilizace. Prostě u čerpací stanice je skoro potřeba si předplatit stání. Paní u pumpy si asi myslela, že tam chodím za ní. Bože chraň!

A jaká tedy Aprilia Dorsoduro 900 je? Člověk s ní může vyjet kamkoliv a vždy se zachová stejně. Nezklame. Jen je zvyklá počítat ujeté kilometry a často má prázdné bříško. Takže mít přehled o benzínkách nebo s kanystrem na zádech. Navazování známostí u benzínek je tedy snad jedinou komentovatelnou mínusovou vlastností. Jak už bylo řečeno v samém počátku: hravá, přítulná, skvěle ovladatelná, silnice se držící, designem hodně atraktivní motorka.

Technické údaje: