Test Yamaha Tracer 900GT: S tou netrpí záda ani duše

Sportovně cestovní motocykl je u této motorky označení plně na místě. Motocykl Yamaha Tracer 900, představený před třemi lety, se podle mého názoru zcela oprávněně stal jednou z nejlepších a údajně i nejprodávanějších motorek této kategorie. Pro letošní rok Yamaha nabízí prémiovou verzi tohoto motocyklu – Tracer 900GT. Tato verze je vybavena pevnými bočními kufry, plně nastavitelným systémem odpružení a vyhřívanými rukojeťmi. Tolik propagační materiál výrobce. Pozvánka ke svezení, která se nedá odmítnout.

Tentokrát motorka stála „na place“ mezi motorkami na prodej. Záplava černomodrých krásek. Ta, pro kterou jsem si přišel, byla logicky hned u vchodu. Moderní, výrazný, přiměřeně agresivní vzhled je tu kombinován s lesklými černými bočními kufry. Nádrž s úzkou střední částí a prohlubněmi pro kolena zvyšuje nejen komfort jízdy, ale podtrhuje také agresivní styl motorky. S takovou člověk do davu asi nezapadne. Motorku ven a na nic dál nečekám. Startuji a vyrážím.

Moje první pocity těžko popsat. Odněkud hodně hluboko začal proudit neuvěřitelný pocit uspokojení. Vůbec jsem si nepřipadal tak, že za sebou nemám ani první kilometr. Jedu správným směrem? Neměl bych jet opačně, protože už je den vrácení? Nevím proč, ale Tracer 900GT je pocitově motorka z mého prvního úhlu pohledu výjimečná. Hlava mi ale velí, abych se „srovnal“ a ubrzdil valící se emoce.

Jedna z prvních věcí, které mě u motorky kromě vzhledu zajímají, je výška sedla. U Traceru je to 850 až 865 mm, přičemž já měl základních 850 mm. I když jsem naštěstí nezažil žádné složitější situace, nezlobil bych se za rozšíření rozmezí nastavitelnosti již od alespoň cca 830 mm. Ovšem to je věc mojí výšky. Druhá skutečnost, jež mě zajímá, jsou zpětná zrcátka. Tady musím oproti většině podobných motorek hodnotit vcelku pozitivně, protože při zjišťování situace za mašinou jsem nemusel absolvovat různá „vrticvičení“. Velice mě potěšilo sezení. Nově přepracovaná podsedlovka na sobě nese hodně pohodlné sedlo. Polstrování je příjemně měkké a zároveň progresivní, takže se neprosedí. Osobně bych snad jen stupačky posunul o trochu dopředu. Jinak musím přiznat, že jsem i s „nohama pod sebou“ a po delší jízdě intenzivně netrpěl se zády či pozadím. A to se mi nestává často…

Nevím jak ostatní, ale já s potěšením kvituji boční kufry, do kterých jsem vždy dostal vše, co jsem s sebou potřeboval vézt. S bonusem rychlého sejmutí jsou nepostradatelným vybavením pro část cestovní. U kufrů si však nejsem jistý, že představují stejné potěšení i pro spolujezdce. Při pohledu na zadní stupačky v kontextu umístění kufrů je dost pravděpodobné, že pro málokterého spolujezdce bude jízda komfortním zážitkem.

Moderní celobarevný informační panel jen umocnil na Tracera můj pozitivní náhled. Na TFT displeji se zobrazuje okolní teplota, teplota chladicí kapaliny, aktuální jízdní režim, hodiny, palivoměr, spotřeba paliva a zařazený rychlostní stupeň. Při řazení se výrazné bílé číslice rychlostních stupňů posunují v černém rámečku zleva doprava a opačně jak apoštolové na pražském orloji. Jen s tím rozdílem, že na orloji nemění směr. Skvělá je možnost změny jízdního režimu ve třech úrovních a systém kontroly trakce. Bez připomínek fungují brzdy, rychlořazení (jen nahoru) a tempomat jsou doplňky, na které si každý rychle zvykne.

Nepochybně všichni ocení i krytky rukou na řídítkách, vyhřívané rukojeti a přední plexi štít. Já jsem je zase moc nevyužil, protože počasí bylo spíš tropické. Přední štít bych určitě nechal menší, jako byl na půjčené motorce a nevyužil bych možnost dovybavení štítem větší. A to nejen kvůli tomu, že by narušil celkový dojem. Měl jsem radost i z toho, že jsem při ovládání blinkrů netroubil, což se mi občas stává. Yamaha Tracer má rozumně umístěné tlačítko klaksonu pod ovladačem blinkrů.

Nedá mi to a musím se ještě vrátit k tomu, co už jsem předeslal na začátku. Jízda na Yamaze Tracer 900 GT u mě vyvolávala pocit zvláštního klidu a vyrovnanosti. Pohodlné sezení, příjemná jízda bez zbytečných výstřelků, dobré brzdy, jistota reakce ve složitých situacích. To všechno dohromady byl pro mě po dlouhé době stav nevídaný. Kdyby byla živá, možná by to bylo zamilování. Možná i proto jsem se rozhodl navštívit poutní místo Maková Hora nedaleko Příbrami. Když jsme se vyšplhali až na kopec ke kostelu, musel jsem chvíli zůstat. Druhou zastávkou toho dne byla Stúpa u obce Těnovice. Stúpa je speciální stavba, která bytostem připomíná dokonalou podstatu mysli, která je všem vlastní. Symbolizuje tělo meditujícího Buddhy a tomu odpovídá její vnější i vnitřní struktura. Tedy úplně jiný svět. Ani jednu z pozoruhodností nenajdete uprostřed náměstí. Absolvovali jsme dobré silnice, horší cesty i lesní stezky. Vše v naprosté pohodě a bez jediného problému.

Skoro se mi na závěr chce světu sdělit: S Tracerem bych se vydal světa kraj.

Technické specifikace

Motor

Podvozek

Rozměry