Test BMW G 310 GS: Dorostenec, co vypadá jako dospělák

Při převzetí motorky jsem byl celkem zmatený. Jdu si pro „kinder“ BMW v příplatkové White pearl barvě a nikde ho nevidím. Stojí tu jen skútr a dva „velikáni“. Říkám si: „Že by se někdo spletl a já tu ni nemám? Nebo snad pojedu na dospělim GéeSu?“ BMW G 310 GS totiž zpovzdálí vypadá jako dvojče velkého GéeSa, ale když jsem přišel blíž, už jsem měl jasno. Omyl, chyba lávky. Prozradilo se malým motorem. Na první pohled ale vypadá stejně jako větší sourozenec. Přebírám tedy motorku, prohlížím ji. Po chvíli nacházím nějaké oděrky a zároveň k tomu dostávám informaci, že prý předchozímu jezdci „nějak upadla“, ať si na ní dávám pozor. Koukám s vyvalenýma očima a jdu si motorku odvézt domů.

Nedočkavě startuji a hned mě překvapuje, jak pěkně běží a pobrumlává si do výfuku. Seznamuju se s ovládáním. Na levém řidítku jsou ovladače pro tlumené a dálkové světlomety, tlačítko pro světelnou houkačku, ovladač blikačů, klakson a tlačítko vypnutí systému ABS, které stačí na cca 5 sekund přidržet a je deaktivováno. Uprostřed je digitální displej schovaný za malým, ale účinným plexi štítkem zobrazujícím informace o stavu paliva v nádrži, celkovému počtu ujetých kilometrů, denní počitadlo kilometrů, otáčkoměr ve spodní části displeje ataké hodiny a zařazený kvalt. Na pravém řidítku je kolébkový chcípák a tlačítko startéru.

Oblíkám se, usedám na stroj a přicházím na první neduhu, stojánek jde sklopit tak ztuha, že jsem si málem vykloubil kotník. Třeba je to jen následek předchozích pádů… Řadím jedničku. což je doprovázeno celkem silným klapnutím Říkám si: „Hm, to bude tím prvním zařazením, je to studený…“ Rozjíždím se, dávám dvojku a hned narážím na neutrál. Při řazení se tady nevyplácí být jemný, ale musí se tam kvalt důrazně poslat, jinak se bude řadit „falešný“ neutrál. První jízdu dávám po městě a začínám přicházet motorce na chuť. Jako by říkala: tady se mi líbí. Díky své hmotnosti a těžišti je velice obratná, hravá, krásně se s ní manipuluje. Spojka jde zlehka a tudíž není problém jí ovládat pouze jedním prstem, totéž platí o přední brzdě. Zadní brzda má trošku delší chod, ale to je celkem jedno, protože jí člověk vůbec nepotřebuje, vše zvládá ubrzdit s klidem předek. Pérování je výborně naladěné a pobírá nerovnosti s naprostou lehkostí. V jedné zatáčce jsem dokonce potkal pootevřený kanál a tlumiče se s tím vypořádaly líp, než bych čekal.

Vyjíždím z města do lehkého terénu, vypínám ABS, stoupám si do stupaček a začíná další legrace. GéeSo poslouchá na slovo a projevuje se jeho obratnost a lehkost. Projíždím různé hupy a nerovnosti, tlumiče fungují parádně. Problém nastane až, když se člověk chce svézt po zadním nebo z nějakého hrbu přes spojku přejet na druhý. To je pak slyšet tak tupá rána z předních tlumičů že mi z toho málem vypadla plomba. Je to bohužel daň za cenu motocyklu (startuje na 155 000 Kč). Zase na druhou stranu, kolikrát člověk bude tahat „kinderGéeSo“ po zadním nebo lítat po nějakých skocích…? Tahle motorka se nejlépe cítí ve městě nebo při přejezdu v lehkém terénu.

Tohle malé GéeSo mě velice mile překvapilo. Krásně poslouchá řidiče. Je to stroj, na kterém se parádně jezdí po městě, bez problému jede po dálnici, aniž by na řidiče extra foukalo, a když vás překvapí uzavírka dálnice a s tím související ucpané město, prostě to vezmete to terénem. Můžete se spolehnout na to, že všude dojedete včas. Prostě ideál jak pro začátečníky, dámy řidičky, tak i pro majitele dospělého GS, který si chce zablbnout s jistotou udržení motorky v jakékoliv krkolomné situaci.

Technické údaje: