Zcela výsadní postavení v historii mladoboleslavské automobilky náleží motocyklu Laurin & Klement Slavia typ B. Šlo o první motocykl, se kterým se společnost Laurin & Klement zúčastnila mezinárodního motoristického závodu. Dálkový maraton z Paříže do Berlína tehdy platil za nejnáročnější podnik na evropském území. Tovární jezdec Narcis Podsedníček se hned napoprvé zapsal do historie, když do cíle dojel jako první ve své třídě – přesto nebyl vyhlášen vítězem.
Nedílnou součástí legendárních úspěchů je spojení odvahy a nebojácnosti. V případě zrození motoristického sportu na počátku 20. století to platilo dvojnásob. Odhodlaní průkopníci neúnavně dobývali nová území a posouvali hranice tehdy proveditelného a dosažitelného – vždy s pevnou vírou v technický pokrok.
K těmto vizionářům patřili i zakladatelé společnosti Laurin & Klement, které od počátků spojovala jak vášeň pro cyklistiku, tak touha nabídnout zákazníkům cenově dostupná jízdní kola, avšak bez kvalitativních kompromisů a vyrobená z nejlepších dostupných materiálů. Začínali sice v malé dílně o pěti lidech, se strojním zařízením na nožní či ruční pohon, ale už po roce vyrábělo 21 zaměstnanců pět různých modelů bicyklů s vlasteneckým označením SLAVIA.
Vývoj prostředků individuální mobility se však rychle posouval dále. Důkazem je dvojice prvních motocyklů L&K (typy Slavia A a B), představená veřejnosti 18. listopadu 1899. Přinesly dnes již samozřejmou polohu motoru ve spodní části rámu, díky čemuž se lépe ovládaly a měly lepší stabilitu. Šlo o jeden z triumfů intuitivního technika Václava Laurina. Podnik prožíval období rozvoje také díky vizionářství a obchodnímu talentu Václava Klementa, kterému se podařilo zajistit významné zakázky na domácím trhu i ve vyspělých průmyslových zemích, včetně Německa a Velké Británie. Mimořádné kvality „motorových dvoukolek“ z Mladé Boleslavi potvrdily také působivé úspěchy v náročných sportovních podnicích, počínaje startem v závodě Paříž–Cáchy–Hannover–Berlín v roce 1901.
Narcis Podsedníček – první tovární jezdec mladoboleslavské firmy
K závodnímu debutu mladoboleslavské značky na tomto největším motoristickém sportovním podniku své doby byl jako nejzkušenější vybrán kmenový zaměstnanec továrny Narcis Podsedníček (1866–1932). Ten se nejprve stal dělníkem nástrojařem a zároveň patřil k obchodním zástupcům velocipedů Slavia z produkce továrny L&K. Později se vypracoval na vrchního mistra. Bylo tedy logické, že na jednoválcovém motocyklu Laurin & Klement Slavia typ B byl jedním z deseti jezdců startujících v kategorii motocyklů a motorových tříkolek právě on.
Trasa třídenního závodu dlouhá 1 196 kilometrů byla výzvou pro člověka i jeho stroj. Většinou vedla po nezpevněných či špatně dlážděných cestách, což vedlo k mnoha defektům pneumatik. Ze 110 vozidel nakonec vidělo cíl pouze 48. Mezi motocyklisty to byl právě Podsedníček. Jenže jeho noční příjezd do cíle nebyl řádně zdokumentován. Ve tři hodiny ráno totiž nesehnal žádného z komisařů závodu, a tak mu čas příjezdu potvrdil pouze strážník. Pořadatelé však tento záznam neuznali a v cíli byli nakonec klasifikováni pouze čtyři francouzští jezdci na tříkolkách De Dion-Bouton. Podsedníček se ale stal morálním vítězem a jeho výkon položil základy budoucího sportovního programu firmy jako jednoho z pilířů technického rozvoje i komerčního úspěchu společnosti Laurin & Klement a následně značky ŠKODA.
Motocykl Laurin & Klement Slavia typ B
Výroba samotného motocyklu Laurin & Klement Slavia typ B začala v roce 1899, v listopadu toho roku byl představen spolu s typem A na cyklistické závodní dráze Praha-Bubny. Pro pohon Slavie typu B sloužil vzduchem chlazený jednoválec o zdvihovém objemu 240 cm3, který dával výkon 1,75 koně. První motocykly samozřejmě neměly převodovky a zadní kolo bylo poháněno plochým koženým řemenem přímo od motoru. Využití lidské síly přes šlapadla, tj. startovací a pomocný převod, řešil klasický řetěz. Motocykl dosahoval maximální rychlosti až 40 km/h. V Mladé Boleslavi vyrobili do roku 1904 celkem 540 motocyklů Slavia typu B.
V roce 1956 si tento motocykl zahrál ve filmu Dědeček automobil, přibližujícím počátky motorizmu na našem území, kdy předlohou scénáře byla stejnojmenná knížka Adolfa Branalda.
