Model Moto Guzzi California vznikl již před téměř 50 lety díky požadavku losangeleské policie. Po celou dobu svého života si California zachovávala původní charakter a vždy ji bylo možné označit za motorku mohutnou. V současnosti je samozřejmě možné motocykl běžně koupit, ale ještě i dnes je možné ho potkat na amerických dálnicích při doprovodu prezidenta či jiné osobnosti tamějšího politického života. Stejně tak ho ale není možné přehlédnout v garážích mnoha celebrit. I to podněcovalo naši chuť si tuto vlajkovou loď Moto Guzzi vyzkoušet.
Californii jsme si šli vyzvednout bezprostředně po jejím návratu z Itálie, kam vyrazila na sraz motocyklů a příznivců značky Moto Guzzi. Byť měla za sebou pěknou řádku kilometrů, před showroomem vypadala stále majestátně. Svými více jak 300 kilogramy hmotnosti ve mně vzbuzovala patřičný respekt. To zase bude „stěhování národů“, tedy boj s hmotností… S takovými pocity jsem ji přebíral, ale…
První usednutí bylo velkým překvapením. Pohodlí a pohoda. Tak, a teď ze stojánku dolů. Sakra, zase žádný boj s těžkou motorkou. To snad ani není ta velká Moto Guzzi. Takže korekce očekávání ještě před prvními kilometry. Po nastartování se navíc rozburácel motor příjemným kovovým zvukem, California se přirozeně otřásla a dál slabě vibrovala. Příčinou toho úžasného pocitu byl čtyřdobý vidlicový dvouválec o zdvihovém objemu 1380 ccm s výkonem 70,1 kW/96 koní při 6500 ot./min. Při jízdě mizí vibrace a převažují zážitky z klidné a pohodlné jízdy. Motocykl má motor uchycený v uzavřeném ocelovém rámu s dvojitým kolíkem s elastokinematickým upevněním, který je schopen přenos vibrací zcela eliminovat. Velice komfortní sedlo, masívní plexištít a nohy na plošinových stupačkách pak v součtu znamená radost z jízdy. Netrpěla a neozývala se záda a ani pozadí nevykazovalo po zastavení pražádný problém. Řazení jednotlivých rychlostních stupňů přes klasickou kolébku jen umocňovalo celkový dojem pohodové jízdy.
Moto Guzzi California na první pohled působí jako „stará poctivá práce“, prostě žádný elektronikou přeplácaný výdobytek moderní doby. Masívní, napevno šrouby uchycené plexi, velký kulatý a přehledný přístrojový panel. Ovšem chyba lávky. U motorky najdete vše, co je pro zachování pohody potřeba. Například technologii Ride by Wire s integrovaným řízením tří map motoru, trakční kontrolu, ABS nebo výkonné brzdy Brembo. Mimochodem, ty brzdy jsou vážně famózní.
Nejsem žádný kulturista a trochu ve mně klíčily obavy z manipulace s motorkou na místě. Žádná stopětadvacítka vážící pár kilo to nebyla, ale posouval jsem motorku dopředu a dozadu sám bez použití síly dosahující mých limitních možností. Takže zase milé překvapení po zkušenosti s jinou nejmenovanou taky „váhově víc než dospělou“ mašinou. Celkově tedy jízda i manipulace s motorkou v klidu si ode mě zasluhuje pochvalu.
A ještě abych nezapomněl jeden super doplněk Californie. Boční kufry. Dva, pevné, plnitelné shora, uzamykatelné, každý na 35 litrů. Skutečná paráda. A vůbec nevadí, že jsou do šířky, díky čemuž působí motorka jak dodávka. Stačí si zvyknout a dávat si pozor. Pak zůstanou kufry značek od úzkých vrat a uliček ušetřeny.
Motorka má přes všechny příjemnosti i jednu zvláštnost a jednu nespornou nevýhodu. Tou zvláštností je klíček a jeho prostřednictvím uvedení motoru do chodu. Tady nestačí klíček pouze zasunout, ale člověk musí na přívěsku stisknout titěrné tlačítko. Bez takového dodatečného pohybu motorka trucuje a odmítá nastartovat. Nikdo ji neukradne. No, může to být problém, ale jen na samém počátku. Pokud pak řidič není namol, na tlačítko nezapomene. A opilci stejně řídit nesmějí. A ta nevýhoda? S touhle motorkou se řidič až nechtěně často vrací do svého dětství, do doby hltání pohádek. A víte, která se mi vybavovala? Otesánek. Mašina má nádrž na 20,5 litru a slupne i 8 litrů na 100 kilometrů. Návštěvy benzínek jsou tak jezdcovým velmi častým počinem.
A co nakonec? Designem i provedením mě Moto Guzzi California 1400 Touring vážně nadchla. Trochu připomínající staré dobré časy doby železné, dostatečně mohutná na pohled, skvěle ovladatelná v klidu i za jízdy, mající skvělé brzdy, trochu (no trochu víc) chromu. A to sedlo a opěrka pro spolujezdce, to je lahoda. Není dokonalá, ale je vážně dobrá!
Technická data
Motor a převodovka | |
| Zdvihový objem: | 1380 ccm |
| Typ motoru: | V2, čtyřdobý |
| Výkon: | 96,00 k (70,1 kW) při 6500 ot/min |
| Kompresní poměr: | 10,5:1 |
| Vrtání x zdvih: | 104,0 x 81,2 mm |
| Chlazení: | Olej a vzduch |
| Převodovka: | 6-stupňová |
| Primární převod, sekundární převod: | Hřídelový pohon (kardan) |
| Palivový systém: | Vstřikování. Magneti Marelli IAW7SM |
| Detaily motoru: | 90 stupňů V dvojčata |
| Zapalování: | Ride by Wire s integrovaným řízením 3 map motoru |
| Výfuk: | Nerezová ocel, typ 2 v 2, třícestný katalyzátor s dvojitým kyslíkovým senzorem |
| Točivý moment: | 11 Nm při 3000 ot/min |
| Emise: | EPA, CARB, Euro 4 |
Podvozek, pérování, brzdy a kola | |
| Přední brzdy: | Dvojitý disk. Nerezové plovoucí kotouče, radiální posuvné měřítko Brembo se čtyřmi horizontálně protilehlými písty. |
| Zadní brzdy: | Jeden disk. Pevný disk z ušlechtilé oceli, plovoucí třmen Brembo s 2 paralelními písty. |
| Rám: | Uzavřený ocelový rám s dvojitým kolíkem s elastokinematickým upevněním motoru |
| Zadní pérování: | Swingarm s dvojitým tlumičem s nastavitelným předpětím pružiny. Žádné úpravy odskoku při zadním rázu. |
| Úhel předních vidlí: | 32,0° |
| Stopa: | 155 mm |
| Přední pérování: | 46 mm hydraulická teleskopická vidlice s radiálními třmeny. |
| Průměr předních brzd: | 320 mm |
| Průměr zadních brzd: | 280 mm |
| Kola: | Hliníková slitina |
Rozměry a objemy | |
| Pohotovostní hmotnost (včetně náplní): | 346 kg |
| Objem nádrže: | 20,50 l |
| Suchá hmotnost: | 322 kg |
| Poměr hmotnosti/výkonu: | 0,2981 k/kg |
| Celková výška: | 1 460 mm |
| Celková délka: | 2,445 mm |
| Celková šířka: | 1,030 mm |
| Světlá výška: | 165 mm |
| Rozvor: | 1 685 mm |
| Rezerva: | 5 l |
| Výška sedla: | 740 mm |
