BMW R Nine T je podle výrobce zrozen k úpravám. Nejsem žádným motocyklovým tvůrcem nových či upravovaných verzí, ale jedna „drobná úprava“ mi připadá minimálně zajímavá. Koncovou část zadního rámu lze snadno demontovat: pro stylový vzhled pro jednotlivce nebo pro alternativní možnosti sedla. Ať tak nebo tak, už při prvním zasednutí má člověk pocit, že R nine T není vůbec velká motorka. Posez na motorce je příjemně sportovní, stupačky jsou přímo pod sedlem, kolena přijatelně ohnutá. Byť by to někomu nemuselo připadat, sezení z mého pohledu docela v pohodě. Výška sedla pod 800 mm je při mém vzrůstu super skutečnost. Byť výrobcem opěvované „komfortní sedlo spolujezdce“ jsem neocenil, protože koncovou část jsem neřešil a nechal tak, jak byla. Stopaře nevozím a vizuálně se mi mašina líbí víc „pro jednoho“. Dobrý pocit ve mně vyvolávala i široká řídítka. Díky nim se motorka sklápí do oblouků naprosto plynule a je-li už naklopeno, nevlní se, drží a jede tam, kam řidič chce nebo potřebuje. Jednoduše: motorka se vodí lehce a příjemně.
Ale ještě před jízdou ulpěl můj zrak na žebrovaných válcích výrazně trčících do stran, zásadní to znak značky. Válce jsou zakryty chrániči krytu hlavy válců vyrobenými z eloxovaného hliníku a chrání kryty hlav válců před poškozením. Poskytují motocyklu také vizuálně lepší vzhled. Tady i na každém dalším kousku je vidět, že všechny materiály jsou kvalitní s velkým důrazem na detail. To je evidentní i na jinak „úsporném“ přístrojovém panelu s rychloměrem a otáčkoměrem.
Ovšem ten hlavní pocit, pocit pro který je tahle kráska nezaměnitelná, přichází až se zvukem motoru. Výkonný, vzduchem chlazený dvouválec (boxer) se zdvihovým objemem 1 170 cm³ a výkonem 81 kW (110 k). V nízkých otáčkách neškube, zabírá zcela plynule. Ještě před jízdou si člověk může vyzkoušet „boxerovu specialitu“. Při otočení plynovou rukojetí na místě trhne podélně uložený motor celou motorkou doprava a zní velmi dospěle. Přitom splňuje platnou emisní normu EU4. Pravda v uzavřeném prostoru garáží pod nákupním centrem, kde jsem si motorku vyzvedával, mě nikdo nemohl nezaregistrovat. Bublavě burácející boxer spolu s dvěma výfuky byl středem pozornosti.
.jpg)
Jednu nepříjemnou vlastnost motorka má. Špatně se na ní jezdí v dešti. Ráno před vyzvednutím jsem proto pečlivě sledoval předpověď počasí. Nic moc, ale trvalým deštěm nevyhrožovali. Odpoledními přeháňkami ano. Naplánoval jsem den tak, abych se vodě vyhnul. Domu jsem se dostal v suchu. Při pohledu na oblohu jsem měl chuť vyzkoušet, jak rychle se mašina umí přesouvat. Při pořádné rychlosti jsem začínal mít pocit, že možná za chvilku se budu držet řídítek bez dalšího fyzického kontaktu s motorkou. Protivítr jako hrom. Dojel jsem domů a za pár minut začalo pršet. Byl jsem spokojený, nezmoknul jsem. Další den ráno pohledem z okna zjišťuji nepříjemnou skutečnost. Prší. I sedám do auta a vyrážím do víru života na čtyřech kolech. Následující den se zase voda valila na zem a já musel autem. Ani skvěle tvarovaná nádrž či vyhřívané rukojeti v této situaci nebyly k ničemu.
Až další den se vydařilo a ze zatažené oblohy voda nepadala. I nastartoval jsem, párkrát otočil plynem v klidu, abych si vychutnal očekávané trhnutí doprava a hurá na silnici. Stejně jako při první jízdě na R NINE T, tedy bez kapotáže či předního štítku, jsem neměl v úmyslu trhat rychlostní rekordy. Nápor větru jsem měl ještě v živé paměti. Nevadilo mi to vůbec. Konečně jsem si mohl v poklidu vyzkoušet chování motorky a kochat se okolní přírodou jak pan doktor ve známém filmu.
Bohužel jsem ten den musel řešit cosi pracovního. Absolvoval jsem proto standardní ranní cestu pro snídani a pak přímo do kanclu. Už při první zastávce u nejmenovaného řetězce jsem zachytil nejeden obdivný pohled. A ani jsem dlouho nečekal na první pochvalu. A jak jste jistě uhádli, nebyla pro mě. „Krásná motorka,“ slyším zezadu. Otočím se, a co nevidím: palec nahoru. Škoda, že jsi jen půjčená, problesklo mi hlavou. Důstojně jsem nasednul a pokračoval v cestě za prací. Před kanclem jsem motorku postavil blízko vchodu do recepce. Když si já nemůžu užívat polykáním kilometrů, tak ať aspoň dělá motorka radost přicházejícím a vaří zlou krev závistivcům.
Večer domů a zase pěkně ve vší slušnosti. Polovinu cesty po dálnici a druhou jsem to vzal „po staré“. Příroda našemu setkání nepřála. Já jsem BMW R NINE T i přesto užil. Souhlasím: motorka, o které je důvod mluvit.
[Best_Wordpress_Gallery id=“249″ gal_title=“24431 – Test BMW R NINE T“]
[table caption=“Technická specifikace:“ width=“98%“ colalign=“left|center“]
,
Motorka:, BMW R nine T
Typ motoru, Vzduchem/olejem chlazený čtyřdobý motor s dvojitými válci a řazením válců boxer‚ čtyři radiální ventily na válec‚ dvojitý vačkový hřídel nad hlavou‚ centrální vyvažovací hřídel
Vrtání x zdvih, 101 mm x 73 mm
Zdvihový objem, 1 170 cm³
Jmenovitý výkon, 81 kW (110 k) při 7 550 ot./min
Max. točivý moment, 119 Nm při 6 000 ot./min
Kompresní poměr, 12‚0:1
Příprava paliva, Elektrické vstřikování paliva
Kontrola emisí, Řízený třícestný katalyzátor v souladu s emisní normou EU4
Maximální rychlost, Přes 200 km/h
Spotřeba (WMTC), 5‚3 l/100 km
Typ paliva, Bezolovnatý benzín‚ 95–98oktanový (RON) (jmenovitý výkon s 98oktanovým (RON))
Elektrický systém,
Alternátor, 600W třífázový alternátor
Baterie, 12 V/14 Ah‚ bezúdržbová
Převod výkonu,
Spojka, Hydraulicky ovládaná jednolamelová suchá spojka
Převodovka , Šestirychlostní synchronizovaná převodovka se spirálovým ozubením
Sekundární pohon , Kardan
Rozvor kol , 1 476 mm
Kola,Vyplétaná kola
Rozměry ráfku – přední, 3‚50 x 17″
Rozměry ráfku – zadní, 5‚50 x 17”
Pneumatika – přední, 120/70 ZR 17
Pneumatika – zadní, 180/55 ZR 17
Brzda – přední, Dvoukotoučové brzdy‚ plovoucí kotouče‚ průměr 320 mm‚ čtyřpístkové radiální třmeny
Brzda – zadní, Jednokotoučová brzda‚ průměr 220 mm‚ dvoupístkový plovoucí třmen
ABS, BMW Motorrad
Užitný objem nádrže, 18 l
Z toho rezerva, cca 3 l
Výška sedla při hmotnosti nenaloženého motocyklu, 805 mm (custom přední sedlo (příslušenství): 795 mm)
Hmotnost nenaloženého motocyklu‚ plně natankovaného‚ včetně provozních náplní, 222 kg
[/table]
