Bodoval i Jan Brabec, kterému pro změnu na trati zlobila spojka a po dojetí do cíle a krátkém rozhovoru s traťovými komisaři se mu dokonce motorku nepodařilo vůbec nastartovat. „Já vůbec nemám problém s jízdou, rychlost je dobrá, dokážu si na motorce odpočinout, uvolnit se, takže mám pořád dost sil. Poradím si, když mi přes cestu běží pes, zvládl jsem pár karambolů. Ale ještě piluji navigaci, občas mi nejde soustředit se na jízdu a roadbook současně. A pak samozřejmě to ranní vstávání,“ říká Jan Brabec, který prozatím zvládá svůj první Dakar přímo ukázkově. Jediné, čeho lituje, je dvouhodinová penalizace z první etapy.
[ngg_images source=“galleries“ container_ids=“343″ display_type=“photocrati-nextgen_basic_thumbnails“ override_thumbnail_settings=“0″ thumbnail_width=“100″ thumbnail_height=“75″ thumbnail_crop=“1″ images_per_page=“0″ number_of_columns=“0″ ajax_pagination=“0″ show_all_in_lightbox=“0″ use_imagebrowser_effect=“0″ show_slideshow_link=“0″ slideshow_link_text=“[Show as slideshow]“ order_by=“sortorder“ order_direction=“ASC“ returns=“included“ maximum_entity_count=“500″]
LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO
Lavor, mechanik týmu, každý den vypráví o neuvěřitelných příhodách, které nezažijete jinde než na Rallye Dakar
Ráno bylo super. Po dlouhé době zas vyspalí a umytí. Byla maratonská etapa, tak jsme mohli kluky pozorovat jen zpovzdálí. Vše, zdálo se, probíhalo v pohodě. Když kluci zajedou do uzavřeného parkoviště, nás ještě čeká dlouhá cesta. Musíme se dostat za kontrolní bod 1, rozbalit stany… Jsme na kopečku, fouká a kolem nás blesky. Snad nás to nespláchne. Okolo chodí lamy. Super, snad nám neokoušou prsty u nohou. Jdeme spát. V noci mě vzbudí panika, že nemůžu dýchat a bolehlav. Už mi ty výšky pěkně lezou na nervy. Snad ještě chvilku zaberu. Je na nule.
