„Vítězství je výsledkem vyváženého důrazu na tři klíčové oblasti: stroj, fungování týmu a jezdce. Tyto tři faktory musí být v souladu, jinak nelze cíle dosáhnout,“ vysvětluje Taiči Honda, manažer pro terénní závody z Honda Racing Corporation.
Svůj komentář Taiči Honda zmínil v průběhu letošní Rallye Dakar, kde Monster Energy Honda Team se stroji CRF450 RALLY podruhé v řadě zvítězil v kategorii motocyklů.
Od návratu značky Honda na Rallye Dakar v roce 2013 měl mladý japonský inženýr, kterému bylo v té době 37 let, za úkol vrátit japonskou značku v tomto závodě zpět na nejvyšší ze stupňů vítězů. V minulosti si totiž značka Honda s motocyklovými speciály NXR na Dakaru vydobyla jméno čtyřmi vítězstvími v řadě v letech 1986 až 1989.
„K tomu, abyste mohli vyniknout v tak extrémním a náročném závodě, jakým Rallye Dakar je, potřebujete zkušenosti a technické know-how, které nelze koupit. Musíte je získat přímo v akci,“ vysvětlil zástupce značky Honda v Džiddě. „Rallye se koná jednou za rok, takže na rozdíl od Ruské rulety máte pouze jednu šanci udělat věci správně. Sezónu po sezóně jsme shromažďovali data z různých typů terénu i z těch nejnepředvídatelnějších situací v průběhu závodu. V některých ročnících jezdci dosahovali svých nejlepších výkonů, zatímco stroje a tým nefungovaly na 100 procent. V jiných letech tomu bylo naopak. V minulém ročníku se konečně podařilo optimalizovat fungování strojů, týmu i výkonnost jezdců, díky čemuž jsme zvítězili. Cílem pro Dakar 2021 bylo tento výsledek zopakovat, neboť vyhrát jednou je skvělé, ale teprve druhé vítězství všechny kvality potvrdí.“
Motocykl
V případě čtrnáctidenní rallye, při níž se střídají ty nejnáročnější terény a podmínky, je nejdůležitější dosáhnout co možná nejlepšího kompromisu mezi výkonem a odolností stroje. „Veškeré údaje, které jsme od našeho prvního jihoamerického ročníku (2013) shromáždili, byly využity pro vyladění stroje do vítězné formy,“ uvedl Honda. V rámci třetí kapitoly v historii Dakaru, tentokrát v Saúdské Arábii, se týmy i jezdci setkali s novým terénem a s mírně odlišnou filozofií závodu.
V roce 2020 Honda zvítězila s nasazením Rickyho Brabce a shromážděné údaje posloužily k dalším vylepšením stroje. „Pracovali jsme na zlepšení jeho odolnosti s ohledem na různé druhy terénu a cest, museli jsme však zohlednit i skutečnost, že závod se stal náročnějším z hlediska spotřeby paliva, proto jsme vyvinuli systém palivových map pro co nejnižší spotřebu,“ pokračuje Honda. „Došlo k úpravám odpružení a v rámci prací jsme se zaměřili také na odolnost motoru.“
Údržba je klíčovým faktorem nejen pro celý tým, ale i pro jezdce samotné – ti musí být kromě skvělých jezdců a navigátorů i dobrými mechaniky, aby si se strojem dokázali poradit v průběhu etapy. „Model CRF450 RALLY se v průběhu let postupně zjednodušoval, aby údržba byla co nejsnazší. Při vstupu do rallye v roce 2013 jsme nevěděli, co nás čeká, proto jsme motocykl navrhli zbytečně složitě,“ připouští Honda. „Sezónu po sezóně se údržba stroje díky nabytým zkušenostem postupně stávala mnohem jednodušší. Pamatuji si večery v Jižní Americe, kdy jsme práce na strojích končili až o půlnoci!“
Tým
Jasná vize, efektivní struktura, pevná a společná strategie – to jsou tři pilíře, díky kterým se tým Honda dokázal posunout na novou úroveň: nejen s nasazením Rickyho Brabce zvítězit v ročníku 2020, ale tento úspěch s Kevinem Benavídesem zopakovat i v roce 2021.
„Každý v týmu věděl, co má dělat, každý měl jasný a předem naplánovaný program,“ pokračuje Honda.
Rozšíření týmu o nové členy, jako byl Ruben Faria, který v roce 2020 nastoupil jako týmový manažer, či reorganizace týmu, v rámci které se Hélder Rodrigues stal hlavním stratégem pro závody a Johnny Campbell se stal stratégem a poradcem pro jezdce, a především jasná struktura, v rámci které má každý jezdec svého vlastního mechanika a asistenta, vnesly klid a pohodu do závodu, který jinak před stroje i před těla a mysl závodníků staví ty nejnepředvídatelnější, nejextrémnější a nejnáročnější podmínky.
„Na verzi motocyklu pro ročník 2021 jsme začali pracovat hned následující den poté, co Ricky Brabec zvítězil v ročníku 2020“, vysvětlil generální manažer týmu Ruben Faria.
„Byl to pro značku Honda i pro Monster Energy Honda Team skvělý výsledek, v našich srdcích byl však také smutek kvůli ztrátě Paula Gonçalvese. Byl součástí týmu, jedním z nás, týmovým kolegou i kamarádem,“ uvedl Faria v Džiddě před začátkem rallye. „Měli jsme na mysli pouze jeden cíl: zvítězit i v ročníku 2021 a podruhé oslavit tento mimořádný úspěch; zopakovat jej pro Hondu i pro Paula. A celý tým byl v této vizi jednotný.“
Přípravy na závodní sezónu 2021 výrazně ovlivnila pandemie, která zastavila celý svět. Oproti předcházejícím rokům byly stroje smontovány a připraveny v Japonsku a následně dopraveny do dílen týmu v Barceloně, kde mechanici pracovali další měsíc, než bylo možné 3. prosince stroje a asistenční vozidla z přístavu v Marseille odeslat do Džiddy.
V rámci zmírnění dopadů pandemie se tým rozhodl zavést přísný protokol, jehož cílem bylo maximálně přispět k bezpečnému a hladkému průběhu rallye. „Rozhodli jsme se minimalizovat počet pracovníků, aniž by to mělo nepříznivý vliv na efektivitu,“ vysvětluje Faria. „Například jsme měli dva inženýry z Japonska, oproti šesti nebo sedmi v předchozích ročnících. Tým včetně čtyř jezdců tvořilo celkem 24 osob: vyhrazený mechanik pro každý stroj plus hlavní mechanik, dva inženýři, specialista na odpružení, asistent každého jezdce a dále koordinátor logistiky, osoba odpovědná za náhradní díly, dva fyzioterapeuti, stratégové závodu a tiskový mluvčí.“
Den během závodu
Od začátku rallye se každý přizpůsobil rytmu náročné denní rutiny. „Rallye Dakar je jedinečný životní zážitek – a to nejen pro jezdce, ale i pro celý tým,“ vysvětluje Johnny Campbell, „Král Baja“, který má na svém kontě několik Dakarů v pozici závodního jezdce (včetně pozice továrního jezdce poté, co se značka Honda v roce 2013 na Dakar vrátila) a nyní v Monster Energy Honda Teamu působí jako závodní stratég.
„Jakmile se přihlásíte na Rallye Dakar, přinutíte se opustit svoji komfortní zónu a zažijete opravdový život plný neuvěřitelných lidských i profesních dobrodružství,“ pokračuje Campbell. Johnny úzce spolupracuje se všemi jezdci, zejména s Ricky Brabcem a s Nacho Cornejem. „Každý v týmu má svůj specifický úkol, všichni však fungujeme jako jeden celek: v bivaku žijeme bok po boku s našimi týmovými kolegy. Spíme obaleni prachem v malých stanech bez klimatizace. Velmi chladné noci se střídají s horkými dny, přejezdy z jedné etapy do další jsou dlouhé a namáhavé.“
Budík vždy zazní uprostřed noci. „Vstáváme o hodinu a půl dříve než jezdci,“ vysvětluje Eric Siraton, mechanik Rickyho Brabce. „Každý den je jiný, ale vzhledem k tomu, že první jezdci vyrážejí mezi 4:00 a 5:00 ráno, obvykle vstáváme kolem 03:00–03:30. Jakmile jezdci odjedou, v závislosti na délce etapy si buď dáme snídani, nebo skočíme do auta a přejíždíme do prvního asistenčního bodu nebo do následujícího bivaku, abychom zřídili boxy. V průměru to představuje pět až šest hodin jízdy.“
Po příjezdu do bivaku se mechanici najedí a poté čekají na příjezd jezdců, kteří obvykle dorazí mezi 12:30 a 15:00. „Po příjezdu jezdců absolvujeme technický brífink a poté zahájíme práci na strojích,“ pokračuje Eric. „Pokud na stroji není konkrétní problém, rozebereme jej pouze částečně, což obvykle trvá dvě až tři hodiny. Pokud se problém vyskytne, může to trvat mnohem déle.“
Vzhledem k tomu, že itineráře jsou jezdcům vydávány teprve 20 minut před startem etapy, mohou jezdci po technickém brífinku odpočívat a pracovat s fyzioterapeutem. Miguel Àngel Domínguez a Filippo Camaschella jsou dva fyzioterapeuti, kteří s každým jezdcem denně hodinu a půl pracují, aby mu pomohli zotavit se z celodenní jízdy – nejdelší byla vyčerpávající etapa, během které na stroji ujeli plných 856 kilometrů. Àngel Domínguez má zkušenosti z Formule 1, zatímco Camaschella je členem motokrosového HRC týmu, který v letech 2019 a 2020 díky Timu Gajserovi vyhrál světový šampionát.
„Jakmile jezdci dorazí, podáváme jim speciální nápoj pro rehydrataci, poté si dopřejí sprchu, oběd a následuje 90minutová Tecar terapie zaměřená na regeneraci buněk a na stimulaci mikrooběhu,“ říká Àngel Domínguez. „Poté následuje fyzioterapie a kryoterapie. Toto vybavení si vždy beru s sebou.“
„Procvičujeme celé tělo,“ říká Camaschella. „Naše práce výrazně přispívá k rychlejší rekonvalescenci a pomáhá předcházet úrazům. Například Kevin Benavídes při nehodě utrpěl hlubokou ránu na nose a zranil si oba kotníky. Po naší terapii se cítil mnohem lépe a mohl následující den odstartovat ve výrazně lepším stavu.“
Tato rallye, která je bezpochyby nejnáročnější na světě, je velkou zkouškou vytrvalosti. Úroveň tolerance jezdců vůči bolesti je mimořádná a určitě jim v tom napomáhá i pravidelná fyzioterapie.
„Vítězíme jako tým“
Skvělá práce celého týmu Honda umožnila každému ze čtyř jezdců v některé z etap zvítězit, takže každý z nich měl až do 10. z 12 etap šanci na celkové vítězství. Názornou ukázkou toho, jak nekompromisní Dakar je, byla nehoda, jež vyřadila Nacho Corneju v desáté etapě, nebo chyba v 11. etapě, která zmařila naděje Joana Barredy na boj o vítězství poté, co minul tankovací zónu v rychlostní zkoušce u Al-Ula-Yanbu.
„V týmu Honda zažíváme mimořádné okamžiky, kdy všichni čtyři jezdci mají šanci na vítězství. Nedostali jsme od vedení týmu žádné příkazy. Strategie byla volná,“ vysvětlil Kevin Benavídes. „Věděl jsem, že druhý týden bude ještě náročnější. Když se ohlédnu zpět, byl to bláznivý závod plný zvratů. Vyhrál jsem devátou etapu, avšak můj bratr havaroval a já o něj měl velký strach. Poté následovala Nachova nehoda, která jej sesadila z celkové vedoucí pozice, a Joan musel závod ukončit v 11. Etapě – pouhý jeden den před koncem.
„Navigace byla pro vítězství na Dakaru 2021 klíčová. Byla to nejnáročnější rallye, jakou jsem kdy zažil, s neustálým bojem a s tolika změnami ve vedení,“ svěřuje se Benavídes, který nakonec v závodě triumfoval a v pátek 15. ledna 2021 získal své první dakarské vítězství. „Tlak byl vždy silný. To mě zcela jistě motivovalo. Byla to i zábava, za kterou však vděčíme celému týmu.“
Cesta k vítězství
Ve 12. etapě přišel okamžik, kdy se Kevin Benavídes bál, že v závodě nebude moci pokračovat. „Jel jsem v čele, ale na 14. kilometru jsem udělal chybu, musel jsem se otočit a pokusit se najít správnou cestu. Bál jsem se, že tato chyba mě bude stát vítězství,“ uvedl po dojezdu do cíle. „Rallye Dakar nelze projet bez chyby. Sám jsem se chyb dopustil a zažil jsem bolest, ale touha po vítězství převážila. To, že jsem vyhrál, jsem si uvědomil teprve na posledním metru.“
S prstem mířícím k nebi a v objetí celého týmu, který čekal na konci poslední rychlostní zkoušky, zasvětil Kevin Benavídes své první dakarské vítězství člověku, „který byl po celou dobu s ním: Paulu Gonçalvesovi.“
Po 12 dnech, více než 4 500 soutěžních kilometrech a po téměř 50 hodinách v sedle motocyklu dosáhl Monster Energy Honda Team svého druhého vítězství v řadě, tentokrát díky Kevinu Benavídesovi, kterému na druhém místě sekundoval vítěz Dakaru z roku 2020 – Ricky Brabec. Oba jezdce od sebe dělilo méně než pět minut.
„Abyste mohli Dakar vyhrát, musíte být nejen kompletní jezdec, ale potřebujete také kompletní tým. A všichni členové našeho týmu si během let osvojili všechny potřebné dovednosti,“ vysvětluje Faria, generální manažer týmu. Samotný jednotlivec nemůže nejdelší, nejnáročnější a nejuznávanější terénní závod na dvou kolech vyhrát. K tomu je zapotřebí tým.
Honda pracovala, trpěla a vyhrála jako tým. Každý z 24 členů týmu si splnil svůj osobní sen a svým dílem přispěl ke společnému cíli: přivést značku Honda zpět na nejvyšší ze stupňů vítězů na Dakaru.
