Nehod na skútrech v současnosti přibývá. Většina se stane v městském provozu

police motorka

V rámci nehod na skútrech pojišťovny momentálně registrují nárůst. Podle Svazu dovozců automobilů (SDA) se v Česku do března letošního roku registrovalo 1 286 nových motocyklů do kubatury 125 ccm. Za celý loňský rok to bylo 6 612, v posledních letech se každoroční registrace těchto motocyklů pohybuje kolem 5 až 7 tisíci.

Od té doby, co mohl v roce 2013 každý držitel řidičského oprávnění skupiny B vyrazit na silnici se skútrem s objemem motoru do 125 ccm, byl přirozeně znát určitý nárůst nehodovosti na skútrech. A v současné době je nárůst ještě o něco větší. „Aktuálně registrujeme nárůst počtu nehod. Velká většina se stane v městském provozu a vzhledem k nižším rychlostem zpravidla nejde o závažné havárie, spíše drobnější střety z nepozornosti. Jako rizikové se ukazuje přejíždění z pruhu do pruhu a proplétání se v kolonách, kdy řidiči aut mohou nečekaný pohyb jezdce na skútrech v těsné blízkosti vozidla přehlédnout,“ říká tisková mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.

Přestože UNIQA eviduje spíše drobnější střety na skútrech, neznamená to, že by se oprava poškozeného skútru nevyšplhala na velkou částku. Naopak se oprava nemusí většinou ani vyplatit. „Zranění na skútrech zpravidla nejsou velmi závažná, spíše jde o odřeniny a modřiny. Z pohledu havarijního pojištění vozidel ale často končí nehody skútrů totální škodou, kdy oprava stroje už není ekonomická,“ dodává Eva Svobodová.

Přibývá nehod i u zkušených motorkářů. Pomoci by mohl výcvik

Policie ČR evidovala v loňském roce 367 nehod v kategorii do 150 ccm, v roce 2020 to bylo 384 nehod. Podle tiskového mluvčího Ústředního automotoklubu České republiky Igora Siroty lze rozdělit řidiče skútrů v ČR do dvou kategorií. První z nich jsou „velmi mladí řidiči“. „Pro ně je toto jednostopé vozidlo dveřmi do světa motorismu. U nich se setkáváme s nevyježděností, nezkušeností, částečně mladistvou nerozvážností a také s tím, že nejsou dostatečně bezpečně oblečeni,“ podotýká.

Nesprávné oblečení je dle Igora Siroty v této kategorii zásadním problémem, kdy mladí řidiči skútrů nemají pevné boty, jezdecké rukavice a leckdy dokonce jezdí bez přilby. „Může se to zdát překvapivé, ale i pád jezdce na místě může způsobit vážnější zranění. Proto je za všech okolností a za každého počasí, včetně toho slunečného, nezbytné se řádně obléct, protože při pádu se může asfalt změnit ve struhadlo. Jeansy s kevlarovou podšívkou nejsou nic drahého a mohou ochránit proti sedření,“ uvádí Igor Sirota.

Jako druhou skupinu vidí Sirota již „dospělé“ jezdce, kteří využívají skútru jako ideálního dopravního prostředku především ve městech. „Tito řidiči si někdy neuvědomují, že mohou překvapit řidiče aut, když se proplétají mezi poskakujícími vozidly v zácpě. Proto je na místě využívat předností skútru uvážlivě, dávat o sobě předem vědět probliknutím světly či zapnutými výstražnými směrovými světly.“

Zvláštní skupinou jsou dle Igora Siroty tzv. „dovolenkoví jezdci“, kteří si skútr zapůjčí například na dovolené v jižních zemích. Pokud nemají žádnou nebo skoro žádnou zkušenost s jízdou na skútru, natož se spolujezdcem za sebou, měli by podle Siroty jezdit pomalu, opatrně a troufat si jet jen tam, kde je kvalitní, bezpečná silnice. I přes počty nehod a uváděných rizik se však Igor Sirota dívá na jízdu na skútrech pozitivně: „V každém případě je jízda na skútru osvěžující a příjemná, takže bychom si ji měli užívat a neriskovat.“