Yamaha MT-07 – 1. díl: Jak jsem JI objevila

Dnes vám přinášíme první článek od naší čtenářky o její vysněné motorce.

Zdravím všechny motorkáře i motorkářky,

předně bych chtěla říct, že nejsem dobrý spisovatel, ale jen obyčejná holka, kterou uchvátila jedna malá nenápadná motorka.

Přivedl mne na ní můj kamarád Roman. Nechápala jsem, proč se mi snaží podstrčit novou motorku. Nejprve jsem si myslela, že je to provokace. Otevřel stránky Yamahy a ukázal mi malou, příjemnou, s ostrými rysy zamlouvající se mašinu. V okamžiku, kdy otevřel ceník, jsem si řekla, že je to super cena, ale v zápětí jsem se mu vysmála a řekla, že přednost má nové bydlení. Tuto kapitolu jsem považovala za uzavřenou.

Jenže tato malá potvora mi nedala spát. Začal veletrh, kde bude přece tahle nová mašina vystavená, tak bych se na ní mohla podívat. V sobotu ráno jsem se probudila a přítel se mne zeptal: „Nechceš se jít podívat na Veletrh Motocykl?“ „No že váháš, to je jasný, že chci,“ odpověděla jsem. Cesta byla dlouhá, a těch lidí to bude zase opruz až se budeme mačkat na pár čtverečních metrech. Ovšem jaké milé překvapení mne čekalo u stánku Yamahy? Stála tam ona, Yamaha MT-07, a já si z ní málem sedla na zadek. Šla jsem k ní s tak velkým respektem a opravdu jsem si sedla na ten zadek, ale pod ním byla ONA. Nejprve jsem chytila řídítka a narovnala jí. Kluci se samozřejmě smáli, že jsem zavrávorala při zvednutí, ale já byla v sedmém nebi a věděla, že musí být moje. Chvilku jsme se okolo ní motali a kluci mašinu komentovali.

Potom se pokračovalo k dalším motorkám. Fotky a klábosení u ostatních stánků mi byly šumák. Měla jsem před očima neustále její rysy a dobrý pocit, že mi konečně něco sedlo přesně do ruky. Nejen výškově, ale i těžiště bylo tak akorát. Po shlédnutí toho všeho, co mne vlastně už ani nezajímalo – a proč taky, když tam stál můj vysněný – jsem se vracela s klukama zpět k NÍ. Musela jsem jí znovu osedlat, ale jaké bylo moje zděšení, když se okolo ní najednou motalo tolik lidí!!!??? Nemohla jsem se k ní dostat, ale po vytrvalém oběhnutí všech těch lidí, jsem si opět sedla a nechala se na ní vyfotit. Můj přítel se přihnal k pultu a začal zjišťovat informace. „Jakou barvu si vyberete?“ zeptal se chlápek z firmy Y-moto. Kluci hned odpovídali: „No klasickou Yamaha modrou!“ Co mi do toho kecají, tuhle já nechci, já chci oranžovou, řekla jsem si v duchu, ale bohužel tu dělají pouze pro model MT-09. „Dobrá tedy, tak tu modrou,“ řekla jsem. Smířila jsem se s barvou, ale při zjištění dodací lhůty jsem se málem zhroutila.

Tento měsíc je již vyprodáno, příští měsíc přivezou jen tři. „Cože jen tři???!!! To nemůže myslet vážně!“ Přítel ho ještě přesvědčoval ohledně vystaveného kusu, že si ji vezmeme, i když bílá barva zrovna nelahodila oku. „No, my ještě přemýšlíme o tom, že si jí necháme jako předváděcí motocykl,“ odpověděl prodejce. Už jsem začala kapánek zuřit: „Si jako dělá srandu ne? Nechápe, že je to otázka života a smrti vlastnit něco takového pro holku jako jsem já???!!!“

Tak tedy dobrá, příští měsíc dovezou tři kusy, to už jsem se usmála. ONA prostě musí být moje!! Při odchodu mi přítel řekl, že příští týden jdeme udělat rezervaci a já byla šťastná jako malá holka, která dostala svojí první panenku. Tak jsem zvědavá, jak tohle všechno dopadne…….

mt07

-JK-

Napsat komentář