Víte jaké „pasti“ hrozí závodníkům na Dakaru?

Závodníci BARTH Racing týmu odletěli na letošní 40. ročník Rallye Dakar. Nejnáročnější motoristická událost planety odstartuje 6. ledna v peruánské Limě.

Závodní sestava týmu BARTH Racing zmapovala pět největších pastí, které čekají na účastníky letošního Dakaru.

 Navigace v dunách

Organizátoři naplánovali hned na úvod jubilejního 40. ročníku pořádné zpestření. Prvních pět dní totiž povede trasa ryze pouštními podmínkami. „Peru bude nejzajímavější. Písek a duny rozřadí startovní pole,“ předvídá pětinásobný šampion kategorie čtyřkolek Josef Macháček. Kromě rizika zapadnutí se závodníci v dunách budou muset vypořádat s mimořádně náročnou navigací. „Tady vám stopy nepomůžou. Rozhodnutí musíte provést bez uklidňujícího prvku, spoléháte pouze na vlastní orientaci,“ přibližuje náročnost zkušený motocyklista BARTH Racing týmu David Pabiška.

 Jemný písek feš-feš

Hrozba druhé části Dakarské rallye se jmenuje feš-feš. Tento jemný písek se vyskytuje převážně v Argentině, například v okolí San Juanu. Svým charakterem připomíná vápno nebo cement. Jeho zrádnost spočívá v tom, že zakrývá kamenité podloží. „Když do něj motorkáři zabřednou, může je shodit ze sedla. Je potřeba se naučit, jak tento specifický písek vypadá, odhadnout ho předem,“ popisuje David Pabiška a dodává: „Pokusíte-li se ho přejet, drobné kamínky se dostanou mezi rozetu a může dojít k přetržení řetězu. To je jeden z největších strašáků pro motorkáře.“ Na feš-feš nadává i Josef Macháček. „Ti, co po něm jedou jako první, mají obrovskou výhodu – není totiž tak vyjetý. To hodně ovlivní zejména výsledky v zadních řadách,“ doplňuje šedesátiletý nestor soutěže.

 Deštivá Bolívie

Nepříjemné a proklínané území. Například v bolívijském Altiplanu se bude závodit ve výšce 2500 metrů nad mořem. „No, závoděním bych to nenazýval. Je to past na výkon motoru. Vždycky spíše koukáme, jakou rychlost nám v těchto výškách dovolí,“ konstatuje čtyřkolkář Macháček. Závodníky v horách zkouší ještě déšť. „Cesty v Bolívii kloužou, jsou blátivé. V minulém roce jsem tam měl největší počet pádů, pneumatiky na tomto povrchu prakticky vůbec nedrží,“ mluví o hrozbách motorkář Rudolf Lhotský. „Když se namočíte, jedete v tom celý den. Máme jedny brýle a mokré rukavice vám nepomohou. Je to fakt složité,“ přidává se jeho týmový kolega, quadista Zdeněk Tůma.

 Prach a vyschlá řečiště

V minulosti do vyprahlého kamenitého řečiště zapadl třeba legendární Carlos Sainz, jinak dvojnásobný mistr světa v klasické rallye. Bylo skryté za keřem a španělský pilot nadával, že nezabočil doleva. Ještě horší je však kombinace vyschlých řečišť a zvířeného prachu. „Prach je v Argentině zvláštní. Když jsem tam jel poprvé, těšil jsem se. Brzy jsem však pochopil, že se tam práší až moc, a byl z toho trochu otrávený,“ přibližuje podmínky Rudolf Lhotský, dvojnásobný mistr Evropy v mezinárodních dálkových závodech Baja.

 Sucho a velbloudí tráva

Závodníky prověří velbloudí tráva hlavně ve druhé části Dakaru, tedy v Argentině. Jedná se o zvětralou horninu, na které jsou uschlé křoviny s nebezpečnými drny. „Je to velice zrádné. Když do toho vjedete, jen stěží pak vyjedete zpět na trať. Uschlé dřeviny jsou tvrdé jak kámen.“ popisuje David Pabiška. Právě vedro a vysoké teploty představují zejména v Argentině obrovské problémy. „Jde tam o život. Myslím, že v loňském roce tam někdo umřel na zástavu srdce z vedra. Každý to snáší jinak. Musí se pít hodně vody a v žádném případě to nelze podcenit,“ dodává motorkář Rudolf Lhotský.