Test Honda CB300R: nádherný „dorostenec“ s agresivním výrazem

Honda a její královna motorek Gold Wing. Měl jsem v plánu letos „pozadí mého psavého já“ dopřát pár kilometrů spojených s touto královnou, ale to se nakonec nepovedlo, a tak jsme naopak sáhli do zcela objemově i uživatelsky odlišné skupiny motorek Honda. K testu jsme si vybrali lehkonohou Hondu CB300R. Nedala se přehlédnout. Malá, trošku jako „dorostenec značky“, ale výrazná a příjemná pro oči.

Již prvním pohledem se dá odhadnout, že člověk má před sebou lehkou motorku a z této skutečnosti plynoucí snadnou ovladatelností. 143 kg pohotovostní hmotnosti a výška sedla 799 mm jsou hodnoty, které to jen podporují.  Když se k k tomu přidá kapalinou chlazený jednoválcový motor o objemu 286 cm³, maximální výkon 22,8, kW při 8 500 ot./min a maximální točivý moment 27,5 Nm při 7 500 ot./min, zvědavost dosahuje stupně vysoký.

Usedám, startuji. Motorka samozřejmě naskočila bez jakéhokoliv zlobení a motor si začal přirozeně pobrukovat. Jednička. Plynulé, krátké, přesné řazení. Pravda, že později se občas vzpírala svému osudu jednička a musel jsem si dávat pozor. To že se mi přimotává klakson při ovládání blinkrů a občas děsím kolemjdoucí občany, je už skoro tradice a spíš můj osobní problém. Posez je podle mě  tomuto druhu motorek standardní, ale nikoliv přehnaně pohodlný. A Honda CB300R nijak nevybočuje. Dlouhé statické sezení bych asi doporučovat nechtěl.

Já jsem se na první delší cestu vydal do města Příbrami a to přes Jince. Vzhledem k charakteru a stavu zdejší silnice jsem neustále musel cosi vyrovnávat a s motorkou manévrovat. To myslím bylo moje štěstí, protože jsem v cíli své cesty nebyl ztuhlý já ani moje záda. S motorkou se ale na klikatých okreskách i díky nízké hmotnosti příjemně manévrovalo. Zkusil jsem si jízdu po dálnici z Prahy na Beroun. Příště jen za trest. V případě jízdy po dálnici se nízká hmotnost motorky neukázala být zrovna výhodou. Lehkonohost motorky charakteru naháče intenzivně zaznamenávala každé rychleji mě míjející auto nákladní či osobní. Ovšem na druhou stranu to opět nebylo jen statické sezení… Přibližně při rychlosti 110 km/h se mi na přístrojovém panelu rozblikalo bílé světýlko a oznamovalo mi jakousi nastalou skutečnost. Tím mi byly předurčena maximální rychlost, kterou jsem se celou dobu přesouval z místa na místo. Z toho si dovoluji usoudit, že Honda CB300R není strojem na dlouhé trati a cestování po dálnici. Osobně bych ji neoznačil ani za ryze městské přibližovadlo, protože na cestování pouze po městě bych asi volil raději skútr nebo motorku o objemu 125 ccm, což by určitě postačovalo. Hondu CB300R ABS bych nazval dopravním prostředkem regionálního významu, tedy rozumným nástrojem pro přesun z města do města, z města na vesnici a opačně.

Honda u tohoto stroje uvádí jako přednost bezpečnější brzdění a popisuje to slovy: „Vlnitý kotouč přední brzdy je osazen radiálním čtyřpístkovým třmenem. Zadní dvoupístkový třmen svírá vlnitý kotouč o průměru 220 mm a oba třmeny reguluje dvoukanálový systém ABS. Vyspělý systém, který využívá jednotku měření setrvačnosti (IMU), zajišťuje dokonalé vyvážení brzdné síly na předním a zadním kole a citlivou odezvu za libovolných podmínek.“ I bez odbornosti v textu skryté jsem i já brzdy ocenil a musím jejich kvalitu jen potvrdit. Docela mi rozložením vyhovoval i přístrojový panel. Zcela individuálně bych preferoval větší písmena a číslice, která by nemusela být tak výrazná jako dnes dominující ukazatel rychlosti.

Zajímavě je na motocyklu vyřešeno osvětlení. Světlomet, koncové světlo i směrová světla využívají technologii LED. Přední světlomet obsahuje světelný vzorec tvořený dvěma čarami, z nichž horní slouží pro potkávací a dolní pro dálková světla. Zadní světlo je nejtenčí, jaké kdy bylo u motocyklu značky Honda použito.

Zvláštní pozornost si zaslouží celkový vzhled motorky. Dojmově „malá“ CB300R si vzhledově v ničem nezadá se svojí větší sestrou CB1000R. Nepřehlédnutelná redukce hmoty s výraznými červenými prvky. Dominantním prvkem  je jistě dvoukomorový výfuk, který pokračuje razantně zvednutým tlumičem. Kontrast černé povrchové úpravy a chromu dodává designu příjemně agresivní vzhled. Každého musí zaujmout ostře řezaná kapotáž ukrývající nádrž nebo krátká záď, kde se rýsuje oddělené sedlo jezdce a spolujezdce a pak již pouze držák nylonového zadního blatníku. S místem pro spolujezdce bych to ale neviděl vůbec růžově, není příliš rozměrné. Nepochybě zaujmou také stupačky jezdce i spolujezdce a zadní madla z hliníku. Honda CB300R není jediná z produkce značky, která ladí oku.

Příjemným zjištěním je i spotřeba, kdy jsem se pohyboval v úrovni kolem 3,5 litru/100 km. Při 10 litrové nádrži to představuje dojezd skoro 300 kilometrů.

Honda CB300R jsem označil za stroj určený pro regionální přemísťování z místa na místo. Současně ji považuji za vhodnou motorku nejen pro začínající motorkáře, ale i pro ty, co si úplně nevěří a dřív než začnou bezmyšlenkovitě kroutit plynem a závodit na běžných silnicích, chtějí se něco z motorkářské latiny naučit. Vzít za plyn umí každý trouba, ale jezdit na motorce je svým způsobem umění. A Honda CB300R jistě může být dobrým učitelem.

Motor

Kola

Rozměry a hmotnost

Převodovka

Přístroje a elektronika